Světlé okamžiky nově inscenované

Světlo je energie. Dává nám elán a motivaci. Světlo dostává do hry barvu. Činí náš život rozmanitým a pestrým. Způsob rozdělení světla je proto při výběru svítidel rozhodujícím kritériem. Měl by být v souladu s úkolem osvětlení. Harmonického osvětlení dosáhneme použitím různých svítidel s různým rozptylem světla.

Doplňková svítidla často dokáží zázraky, pokud jde o prostředí a náladu prostoru. Světlo namířené na stěnu dělá prostor velkorysejším a větším a zdůrazňuje dimenze prostoru. „Světelné ostrůvky“ – cíleně použité světelné efekty s bodovými světly – strukturují okolí.

Reflektory svazkují světlo a řídí je jedním směrem, pro základní osvětlení prostoru se perfektně hodí svítidla s širokým rozptylem světla. Extrémně fokusované světlo se používá v první řadě pro přesné nasvícení a akcentové osvětlení. Velikost přímo osvětlené oblasti určuje vzdálenost svítidla a tvar a velikost otvoru stínidla. Menší vyzařovaný podíl dekorativně rozsvítí okolí a může zjemnit kontrasty světlosti.

Svítidla z transparentního materiálu rozdělují světlo stejnoměrně. V dostatečném počtu a prostorově účinném uspořádání zajistí rovnoměrné základní osvětlení. Pro vytvoření nálady a hloubky však chybí ještě efekty. Osvětlovací svítidla s širokým rozptylem světla nebo svítidla osvětlující strop směrují světelný paprsek nahoru na světlé reflektující stěny nebo stropy. Menší podíly světla zdůrazní svítidlo a dodají prostoru individuální odstín. Světelný zdroj by měl být umístěn nad výškou očí a zacloněn. Vzniklé základní osvětlení netvoří stíny a mělo by se kombinovat s ostatními svítidly.

Vedle optických parametrů hrají významnou roli v prožitku prostoru také psycho-fyziologické procesy vnímání. Oko se může při kolísání světla potud přizpůsobit různým úrovním jasu, nakolik sítnice změní svoji světelnou citlivost. Při nedostatku světla je oko citlivější, zatímco při nadměrném osvětlení citlivost oka postupně klesá. Tomuto postupu se říká adaptace. V zásadě má každý světelný zdroj v zorném poli užitečný světelný proud. To je ta část světla, která prostor odrazem na různých materiálech rozjasní. Naproti tomu pod pojmem rušivý světelný proud rozumíme tu část světla, která dopadá ze světelného zdroje přímo do oka. Osvětlení prostoru se optimalizuje tím, že se maximalizuje užitečný světelný proud a minimalizuje rušivý světelný proud. Při vyváženém dimenzování světla bez přímých oslňujících zdrojů se oko adaptuje tak, aby se optimalizoval rozpoznávací výkon.

Zdroj: www.eglo.cz