Střídání světla a tmy je s naší planetou spjato od počátku. Všechny organismy tyto změny vnímaly a v těchto podmínkách se vyvíjely miliony let. Světlo nám říká, že je den, a tedy máme být aktivní, a naopak tma (absence světla) znamená noc, kdy máme dát prostor regeneračním procesům. Velkou roli v tom hraje spektrální složení světla, které přes oko dává mozku signál o tom, v jaké denní fázi se nachází. 

 

Trend používání bílého světla přetrval dodnes, kdy se nejvíce používají LED zdroje, protože jsou energeticky a po stránce údržby úsporné. A díky bílým LED zdrojům je také „dobře vidět“. Jenže bílé světlo večer a v noci desynchronizuje (rozlaďuje) naše přirozené fungování, naše cirkadiánní hodiny. Kvůli tomu nejsme schopni konzistentního a kvalitního spánku. Je to způsobeno mj. tím, že pokles světla (jeho intenzity a teploty chromatičnosti) vyvolává zvýšení hladiny hormonu melatoninu (nazýván jako „hormon tmy“, velmi silný antioxidant), který je důležitý pro správný biorytmus spánku.

Používání umělého světla je v 21. století nutností. Těžko se vrátíme do jeskyní s ohněm či ke svíčkám. Ale je nutné používat takové světlo, které se blíží slunci v danou denní dobu. Tedy přes den bílé, hodinu před západem slunce teple žluté, při západu (a pokud nutně potřebujeme, tak i po západu) sytě oranžové až rudé. Bohužel, tyto poznatky nejsou ve společnosti příliš rozšířené a v dnešní době se stále více setkáváme s nadbytkem bílého světla v noci. V domácnosti ať si lidé svítí, čím chtějí, ale na veřejnosti, kde nevhodné osvětlení ovlivňuje živočichy a rostliny či přímo celé ekosystémy a některým lidem může i zasahovat do soukromí, to už je potřeba řešit.